Tento vzácný druh vanilky vznikl asi před pěti sty lety v Guatemale zkřížením pěstovaného vanilovníku plocholistého (Vanilla Planifolia) s divoce rostoucím vanilovníkem Vanilla odorata. Z Guatemaly vanilku vyvezli Španělé na Filipíny a odtud jej v roce 1848 dovezl na Tahiti francouzský admirál Alphonse Hamelin jako dar tahitskému guvernérovi. Vanilkovník je lianovitá orchidej, pěstovaná právě pro svoje plody - tobolky. Vanilka je původem z Mexika a střední Ameriky, kde ji původní obyvatellé nazývali tlilxochitl (černý lusk). Do Evropy bylo toto koření dovezeno v 16. století a stalo se velmi žádaným. Nyní je pěstována především na Madagaskaru, na ostrovech Réunion (dříve Bourbon), Mauricius, Komory, v Indonésii, na Tahiti, ale také na Srí Lance, Bahamách i v Africe (Uganda).

Vanilka Tahitensis Indonesie

Latinský název: Vanilla tahitensis

Různe druhy názvu: Vanilkové lusky, celá, fazole, beans apod.

Země původu: Indonesie

Odrůda: Tahitensis. Jedná se o mladší odrůdu se svěží vůní.

Délka lusku: 13 - 17 cm

Šířka (masitost): cca 5 - 8 mm

Podíl vanilinu: cca 2,1 %

Podíl vlhkosti: min. 25 %

Vůně a chuť: Nejdůležitější látkou vanilky je vanilin, který dává příjemnou vůni a sladkou chuť tohoto koření. Vzhledem k vysoké ceně, byla vyrobena ve 20. století náhražka tzv. ethylvanilin.